Září 2008

Rhodos - Ibiškový ostrov

30. září 2008 v 14:36 | Anett"ka" |  Místa, která jsem navštívila
Moc pěknej ostrůvek, kterej jsem navštívila tehle rok. Těsně před tím, než tam hořelo. Moc se mi tam líbilo a klidně bych se tam jela podívat znova... :)
Rhodos je největší z ostrovů souostroví Dodekanessos a celkově čtvrtý největší řecký ostrov. Rhodos je 78 kilometrů dlouhý a 40 kilometrů široký, má hornatý povrch s nejvyšší horou Atavyros (1215 metrů), bohatou faunu a flóru a mírné středomořské klima.

Říjen

29. září 2008 v 19:53 | Anett"ka" |  Citátky a myšlenky
Je měsíc říjen. A tak se samou láskou opijem. A tím na nepříjemné starosti zapomenem. Dušička se povznáší, dostává se tam někam vzhůru, do těch lehčích sfér. Prožívá si očistnou kúru. A tak jenom z lásky si tu dobrou energii ber. Ještě jseš na zemi, tíhou života lapený. Je to vězení, které se jednou ve volnost promění. A proto zoufalství na místě není. Stačí mít okno dokořán otevřený a vzhlížet s nadějí k nebesům, tam kde je tvůj vytoužený dům.
Musí se bedlivě dívat na lidi i na systém který tě k něčemu co zrovna ty nechceš nutí. A pokud je tupější a necitlivý tak se mu vysměj a to s chutí. A jdi svojí cestou. Pokud ale o své cestě zatím ještě nic nevíš, nezbývá ti než to, že se tomu hrubšímu a hloupějšímu světu ze strachu přizpůsobíš. Ale ty to dobře víš, že jen sám sobě ponejvíce ublížíš. Protože se lásce, pravdě a kráse odcizíš. A tak sám sebe opustíš.
Poznáte je podle tváře. Ty všechny podvodníky, nafoukance a lháře. Nepřiznají si vlastní chyby a tak vypadají jako leklý ryby. Šťouchnete do nich a hned hrůzu nahání jako vztelký krocani. Když jim láska a cit chybí, tak jsou to jen dacani. Vypadají důležitě a jsou skoro neustále a tak dále naštvaní.

18tiny Petrušky

29. září 2008 v 11:11 | Anett"ka" |  Akcičky
Myslím si, že Petra oslavila svoje narozky skvěle... :) Nejdřív v pátek s holkama ze třídy v Osmičce. Skvěle jsme si pokecali. S Klárkou jsme ji daly jen kytičku růží (nebyla to jediná kytice za to odpoledne) a strášně kýčovitou čelenku a plyšovej kelímek na tužky. No větší kýč jste neviděli. Ale tak Peťka nám poděkovala, že jsme jako hodný... :D Asi tušila, že to je jen sranda. No a v sobotu jsme oslavovali ve Fortuně. Tak to už mělo větší grády. Vzali jsme to totiž při jednom ještě s oslavou svátku, kterej měl Venda. Samozřejmě, že tam jsme už vylezli s pravdou ven a předali Peťce ten pravej dárek. Batoh Etnies a poukázku do solný jeskyně. Od Vojty dostala Ferneta 8000 (dneska ho tu chtěla ochutnávat :)), od Honzy vínko, od Lucinky bombošku a od Vendy a Páji krásnýho plyšáčka. Venda od nás dostal popelník s takovým super rastafariánem, kterýmu se kejve hlava, od Honzy zelenou a od Vojty tequillu... Samý praktický dárky... :)
Myslim, že jsme si to fakt všichni užili a byla to sranda. Hlavně, když nás Péti Milan učil pít "bouchanou tequillu"... Hej to někdy zkuste. Nalijte do spritu panáka tequilly, skleničku přikrejte táckem pod pivo a normálně s ní bouchněte o stůl. Jak na tom je ten tácek, tak se to fakt nevylije. No a na závěr vypijte na ex. Mě to málem zabilo... :D
Potom jsme šli ještě k Honzovi do garáže a potom už hurá domů.
Petruško, doufám, že se ti tvoje 18tiny líbily. Mám tě ráda a díky za to, že jsem mohla být s tebou... :-*


Krabička cigaret

28. září 2008 v 10:35 | Anett"ka" |  Toky myšlenek
Krabička. Nová krabička cigaret a nová etapa. Koupil sis novou etapu závislosti. Jemně odděláváš igelit a odhazuješ ho do trávy. Koukáš se na dvacet cigaret zářících novotou. Opojná vůně tabáku tě pohltí. Nechceš se dělit, je to jen tvoje krabička. Vytáhneš první cigaretu a promneš ji v ruce. Je pěkná, jemná a tak nevinná. Usměješ se na ni. Vemeš zapalovač a zapálíš. Potáhneš a v plicích pocítíš zaštípání. A potom... Slastnej pocit euforie a opojení zaplaví tvoje tělo. Už víš, že potřebuješ další a další. Nová krabička cigaret je úžasná a přeci tě stála tolik sil. Proč si ji neužít? Zapalíš si ještě pár cigaret a jen tak si pohráváš. S kouřem, s pocitem. Ale potom se vrátíš z parku domů a zjistíš, že doma máš ještě spoustu krabiček. Chce to změnu. Zkoušíš další a další krabičky, střídáš a hraješ si s cigaretami. Nejdřív je jen promneš, pohraješ si, užiješ si super pocit a pak nemilosrdně típneš. Ty, co mají největší štěstí, skončí v popelníku. Ty méně šťastné zašlápneš vlastní nohou. S úsměvem se podíváš zas na tu oblíbenou a nejnovější krabičku cigaret. Po dlouhé době sis zas vzpomněl, tak proč nezkusit znova to, co ti tak chutnalo? Zase si pohraješ, pár cigaret vykouříš a krabičku hodíš zpátky do šuplíku. Ještě ti poslouží. Ty nevíš, že ona se kouká, jak slastně natahuješ dehet z jiných. Ona to vidí. Ale čeká. Ví, že jednou její útroby dojdou. Zbývá už ti jen pár cigaret a bude konec. Jedno odpoledne se nudíš. Co s rukama? Co s dechem. Dám si svoji oblíbenou cigaretku. Ale ejhle. V krabičce už je poslední cigareta. Jseš naštvanej. Kam se ty cigarety ztratily? Opustily mě? Zradily mě? Už si se mnou nechtějí hrát? Tvoje etapa závislosti a euforie pomalu končí. Pomalu nasáváš a užíváš si každý šluk. Víš, že to je naposled. Potom típneš. Je konec. Každá krabička jednou dojde. Už se k ní nevracej. Kup si novou. Všechno jednou skončí.

O5 vlastní tvorba a o5 jedna velká alegorie, ale vy to pochopíte... :)

Lilien

27. září 2008 v 13:01 | Anett"ka"
Krásnej blogísek se spoustou fantasy obrázků a článků... :) Vždycky si tam nejdu něco, co mě zaujme... Mrkněte SEMKA..

Linda

27. září 2008 v 10:27 | Anett"ka"
Jeden z nejlepších lidí z áčka. Linda mi do tý třídy vůbec nesedí. taková normální, super, inteligentní a hlavně antiblonďatá slečna... Už na adapťáku mi byla sympatická a to mi už zůstalo. Dá se s ní pokecat, je s ní sranda a už si konečně po dvou letech zapamatovala mý jméno... :) Doufám, že se budeme na Boháňce potkávat častějc, paří se s ní skvěle. A její příhody a vyprávění taky nemaj chybu... :)
Linduš, mám tě ráda a musíme zas jet zakalit... :)

Vše

26. září 2008 v 18:36 | Anett"ka" |  Citátky a myšlenky
Láska je vše, co existuje.

Úsměv

25. září 2008 v 9:33 | Anett"ka" |  Fotečky a obrázky hardcore...
Nestojí nic a přesto může potěšit jiný. A je hoodně nakažlivej... :) A prodlužuje život. Smile, please... :)

Nenávidím

23. září 2008 v 17:13 | Anett"ka" |  Co mě zaujalo
Nádhernej článek... od Peťulky...
NENÁVIDÍM TEBE-po kterém se mi stýskáNENÁVIDÍM TVÉ DOTEKY-po kterých toužímNENÁVIDÍM TVÉ POHLEDY-po kterých nemůžu spátNENÁVIDÍM CHVÍLE S TEBOU-které jsou tak smutně krátkéNENÁVIDÍM TVÉ OBJETÍ-v kterém se cítím tak krásně bezpečnáNENÁVIDÍM TVŮJ ÚSMĚV-který je tak sladkýNENÁVIDÍM TVOU VŮNI-která je tak podmaniváNENÁVIDÍM TVOU RADOST-kterou mě vždy nakazíšNENÁVIDÍM TVŮJ HLAS-který tak jemně volá mé jménoNENÁVIDÍM TVÉ POLIBKY-kterých chci stále víc a vícNENÁVIDÍM TVOU LÁSKU-která mi už nepatříNENÁVIDÍM TĚ CELÉHO-protože víš,jak ráda lžu.....

Zlomky duše

22. září 2008 v 15:29 | Anett"ka" |  Básničky
Hodně rozpoluplná báseň... Asi hlavně proto, že mě psaní chytlo o češtině... Takže jsem napsala sloku, dopsala si zápis o vlastních jménech v sešitě, zas napsala sloku. Ale i tak, prostě... Já to tak citím, tak to je...
Nenávidím milované,
Miluju nenáviděné.
Rány přijímám,
Oči se rozpíjí.
Krev ze mě teče,
Slova jen zabíjí.
Nutí mě křičet,
Budu mlčet.
Nutí mě mlčet,
Budu křičet.
Za úsměvem slza,
Všechno už umírá.
Ty seš moje zkáza,
Ve flašce od vína.
Nenávidím milované,
Miluju nenáviděné.

Malá prodavačka zápalek

21. září 2008 v 10:13 | Anett"ka" |  Widejka
Sice to není video, ale neva. Stačí poslouchat, je to opravdu nádherný. Když jsem to poprvý slyšela u Niki, byla jsem úplně unešená.. "ta dívka byla anděl, který uhořel, zbyl jenom stín, tak kdo jí odpustí,..."


O čaji

20. září 2008 v 11:41 | Anett"ka" |  Citátky a myšlenky
Kde je čaj, tam je i naděje.
Zda budu zítra ještě žít, to samozřejmě nevím. Ale to, že budu-li žít, budu pít čaj, to vím zcela jistě.
Čajem se zapomíná hluk světa.

Dilinkou se nenarodíš, dilinkou se musíš stát...

19. září 2008 v 18:41 | Anett"ka" |  Toky myšlenek
Po devítce jsem měla takový období "drsnosti"... Všude černá, zmalovaný oči, okovaný pásky... A nesnášela jsem Bárbínky. Měla jsem na ně alergii, nemohla jsem vidět růžovou barvu a všude se objevoval nápis FUCK BARBIE... Dokonce jsem o tom složila básničku... :D No ale to už je dva roky. A časy se mění a my s nimi. Tím nechci říct, že se ze mě stala dilinka. Ale změnil se můj styl oblečení, už nejsem tak drsná, jak jsem se dělala předtím a líbí se mi někdy i elegantnější kusy oblečení... :D Už mi nevadí holky, co nosí růžový trička. Vadí my jen ty, co maj blonďatej mozek. To je o dost horší než hadříky. A když se spojí strašný oblečení a ještě k tomu ta blbost. Katastrofa... Okamžitě se mi vybavilo áčko, tam jsou zářný příklady tohole strašnýho stylu. No ale abych se dostala k jádru věci. Dilinkou může být každá z nás. Ozkoušela jsem si to ve středu. Nalakovala jsem si nehty růžovým kurevským lakem, natáhla roury, stříbrnej pásek, tričko se stříbrným nápisem, světlý balerínky ve stylu šedesátejch let a všechno jsem dovršila černým koženkovým kabátkem. Když mě viděla matka, tak jsem myslela, že mě vydědí... :D A Klárka mě málem oběsila... Ale světe div se, cejtila jsem se docela fajn. Opravdu to není můj styl, ale když si vemu jednotlivý kusy oblečení zvlášť je to celkem i pěkný. Hlavně ty balerínky se mi celkem zamlouvaj... Jen ten blonďatej mozek mi k dokonalý image chybí. Nikdy bych nedokázala být tak povrchní jako oni. IN podle mě není to, co se nosí, ale to, co se mi líbí...
Takže co bych asi řekla závěrem... I hate barbie, I love barbie... :) Díky za ně, ještěže jsou, čemu bych se smála, a na koho bych nadávala?? :D

Tráva

18. září 2008 v 17:19 | Anett"ka" |  Knížky
V týhle rubrice se už dlouho nic neobjevilo. Asi to bude tím, že na čtení nemám moc času, ale o prázdninách jsem si ho udělala a zaujala mě tahle knížka. Hlavně proto, že má reálnej děj, je napsaná super jazykem (slova sračka a prdel jsou normální) a je neskutečně zajímavá a člověka osloví...
Tráva
Tráva je skutečným životním příběhem obchodníka s marihuanou a hašišem. Vyprávění začíná v předměstské části Londýna, kde už jako školák poznal díky dostihovému sázení radost z riskování. Rozmanitým obchodováním se snaží zbohatnout, a když ho bratr seznámí s legendárním Howardem Marksem, obchody nabírají nový směr. Zajišťování převozu marihuany z Thajska a dalších oblastí vynáší spoustu peněz, ovšem také doslova posedlost úředníků Amerického protidrogového úřadu... Phil Sparrowhawk vypráví nejen o obchodu s drogami, ale hlavně o lidech, s nimiž se v různých situacích setkal (nevyjímaje například také Matku Terezu nebo Manuela Noriegu), s osobitým, místy až černým anglickým humorem, s nadhledem, z něhož "je patrný jeho pragmatismus a klidný přístup... Jen on mohl strávit roky v thajském vězení a vlastně si tu zkušenost užít."

Trička s HK

17. září 2008 v 11:34 | Anett"ka" |  Hadřiky =)
Už tu byli trenýrky, tk proč ne ještě trička? Upozornění... Ne, scene naštěstí nejsem... :)

V životě

16. září 2008 v 16:33 | Anett"ka" |  Citátky a myšlenky
V životě nastává okamžik, kdy sami se sebou začneme rozmlouvat o minulosti.

Penízky

15. září 2008 v 16:23 | Anett"ka" |  Fotečky a obrázky hardcore...
Peníze jsou v dnešní době nezbytná věc. Za kterou si ale nikdo všechno nekoupí...

Fotky z Hluboký

14. září 2008 v 16:16 | Anett"ka" |  Descartes - anglina
Tak na letošní Hlubokou vzpomínám s hlubokou nostalgií... :) Super věta. Né, fakt. Bylo to tam super a některý zážitky a story se vymazat nedaj. Hodně se mi stýskalo, když jsem se vrátila domů. Po takový ty pohodě, po těch starostech, co byly v pozadí. My byly pořád late a užívaly si to. Klárko, moc děkuju za to, že jsem tam mohla být s tebou... :)

Já s Klárkou... :-*

Nový vzhled - but bitch choice...

12. září 2008 v 23:26 | Anett"ka" |  Omluvy, připomínky
Poslední dobou jste si jistě všimli, že jsem trochu... "blogově neaktivní"... Moc se všem omlouvám, ale ještě užívám trochu tý svobody, která skončí. Páč škola mi dá asi tehle rok opravdu zabrat a každou volnou chvilku si snažím užít s kámoškama, takže na ten comp trochu prdím...
Co se týče novýho vzhledu, tk je... Prostě potvory vládnou dnešním světem! Mají štěstí... :) A asi proto jsem tohle téma tak trochu použila....


Důvěra mě podrazila

11. září 2008 v 12:12 | Anett"ka" |  Básničky
Důvěra mě podrazila,
Srdce moje zmrazila.
Důvěra mě podrazila,
Iluze jsem ztratila.
Věřit?
Komu?
Čemu?
Proč?
Nevěřit?
Nikomu?
Ničemu?
Věř.
V sebe.